Proč je důležité učit děti tělesným hranicím
Respekt k vlastnímu tělu je jedním ze základních témat prevence. Dítě se postupně potřebuje naučit, že jeho tělo patří jemu, že některé doteky mu mohou být příjemné a jiné nepříjemné a že má právo svůj pocit vyjádřit.
Tyto dovednosti se neučí jednou vážnou přednáškou. Vznikají v běžném každodenním životě.
Typickým příkladem je nucení dítěte k fyzickému kontaktu. „Dej tetě pusu, vždyť ji máš ráda.“ Pro dospělého jde o zdvořilost. Dítěti ale zároveň předáváme zprávu, že když dospělý fyzický kontakt očekává, jeho vlastní nechuť není příliš důležitá.
Můžeme nabídnout alternativu: zamávat, podat ruku, říct ahoj nebo se rozloučit jiným způsobem.
Současně dítě učíme respektovat hranice ostatních. Když kamarád nechce obejmout, lechtat nebo pokračovat ve hře, jeho „ne“ má stejnou hodnotu.
Schopnost vnímat vlastní nepohodu, vymezit hranici a respektovat hranice druhých je dovednost, kterou dítě využije nejen v dětství, ale také ve svých budoucích vztazích.
Toto téma jsme konzultovali se sexuálním poradcem Davidem Hrdličkou Andrlíčkem.
Aktivity projektu „Společně pro bezpečné dětství“ jsou realizovány za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci dotačního programu s názvem Národní dotační titul Rodina.
