Společně pro bezpečné dětství
Když mluvíme o bezpečí dítěte, často nás jako první napadne ochrana před úrazem, násilím nebo nebezpečným člověkem. Bezpečí dítěte je ale mnohem širší. Zahrnuje také prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, vztahy s nejbližšími lidmi, možnost otevřeně komunikovat a jistotu, že v případě problému existuje dospělý, na kterého se může obrátit.
Bezpečné rodinné prostředí neznamená prostředí bez konfliktů a problémů. Ty jsou běžnou součástí života. Podstatné je, jakým způsobem se v rodině řeší. Dítě potřebuje zažívat, že konflikty lze zvládnout bez ponižování, zastrašování a násilí.
Velkou roli hrají také hranice. Dítě potřebuje vědět, co se od něj očekává a která pravidla platí. Hranice mu paradoxně neposkytují méně svobody – dávají mu předvídatelnost a pocit jistoty.
Stejně důležité je emoční bezpečí. Dítě by mělo mít možnost říct, že se bojí, něco se mu nelíbí, někdo mu ublížil nebo samo udělalo chybu, aniž by jeho první obavou byla reakce rodiče.
Jedním z největších ochranných faktorů proto zůstává vztah. Budujeme-li od dětství prostředí, ve kterém se dítě může svěřovat i s nepříjemnými věcmi, zvyšujeme šanci, že za námi skutečně přijde ve chvíli, kdy bude naši pomoc potřebovat.
Aktivity projektu „Společně pro bezpečné dětství“ jsou realizovány za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci dotačního programu s názvem Národní dotační titul Rodina.
